Karlův most
Karlův most byl po Juditině mostu druhým pražským mostem přes Vltavu, postaveným z kamene. Proto se mu také až do poloviny 19. století říkalo Kamenný most.
Z jakého kamene, nebo kamenů byl postaven, bezpečně nevíme, protože se o tom nedochovaly žádné dokumenty. Můžeme na to jen usuzovat z dochovaných zbytků původního mostu, nebo z jiných známých skutečností.
Lícní kvádrové zdivo a zábradlí bylo zhotoveno z různých našich pískovců. Určitě jimi byl pískovec (arkóza) žehrovický od Kamenných Žehrovic na Kladensku a pískovec od Horoušan východně od Prahy, kterému se později podle sousedních Nehvizd začalo říkat pískovec nehvizdský. Oba tyto pískovce byly v letech 1372-1378 prokazatelně dováženy na stavbu chrámu sv. Víta a s nimi i další pískovce z okolí Kostelce a Brandýsa nad Labem. Je pravděpodobné, že i tyto byly použity na souběžnou stavbu mostu. Je také pravděpodobné, že byly použity i pískovce z blízkého Petřína, zejména jejich pevnější bazální partie. Mohl to být také hloubětínský pískovec z lomu Řádu křižovníků z červenou hvězdou v Hloubětíně. Takřka určitě byly na stavbu Karlova mostu použity některé pískovcové kvádry ze sousedních rozvalin Juditina mostu.
Jádro mostu bylo vyzděno z lámané petřínské opuky, zalévané vápennou maltou.
K pozdějším četným opravám mostu byl, prokazatelně poprvé po bojích se Švédy v roce 1648, používán hlavně pískovec žehrovický. Na rozsáhlé opravy po povodni v roce 1890 to byl pískovec hořický, nejprve ze samotných Hořic, později z Podhorního Újezdu. Při generální opravě mostu v letech 1966-1975 byl použit pískovec božanovský, zčásti i libnavský, z Broumovska.
Kromě pískovců byly na opravy mostu použity v omezené míře i žuly. Na spodní části pilířů č. 5 a 6, obnovovaných po povodni v roce 1890, to byla žula z Těchnice u Orlíka. Současná dlažba mostu (z let 1974-1975) je ze šedé žuly z Boršova u Jihlavy a z narůžovělé žuly ze Zderazu na Skutečsku.
S výjimkou bronzové sochy sv. Jana Nepomuckého je z kamene také všech 29 zbývajících soch a sousoší Karlova mostu. Jedna (sv. Filip Benitius) je ze salcburského mramoru, zbývající z různých našich pískovců.
Z dochovaných originálů na mostě je socha sv. Judy Tadeáše ze žehrovického pískovce, sousoší sv. Norberta, Václava a Zikmunda a socha sv. Václava z nehvizdského pískovce, sousoší sv. Cyrila a Metoděje z pískovce boháňského a zbývající z jemnozrnných pískovců neznámé provenience. Kopie soch sv. Iva, sv. Františka Xaverského, sv. Mikuláše Tolentýnského, sv. Augustina, sv. Luitgardy a sv. Ludmily jsou z pískovců hořických, kopie soch sv. Vojtěcha a sv. Anny z božanovského pískovce a kopie sousoší Panny Marie se svatým Dominikem a Tomášem Akvinským a Panny Marie se sv. Bernardem z pískovce mšenského. Z různých pískovců jsou také podstavce soch a sousoší, u starších děl hlavně z pískovce žehrovického, u kopií z pískovce božanovského.
Vystavené vzorky pískovců:
A – pískovec žehrovický (ze znovu otevíraného lomu u Doks)
B – pískovec hořický (z lomu u Podhorního Újezdu)
C – pískovec božanovský (z lomu u Bočanova)
D – pískovec libnavský (z lomu u Libné)
Vzorky A a B zhotovila a věnovala KÁMEN Ostroměř, vzorky C a D s.r.o. GRANIT Lipnice.
Publikováno: 17. 03. 2009